Protože je občas fajn udělat změnu, rozhodli jsme se opustit klasické sezení v lavicích a pustili se do netradičního opakování. Jedna budova naší školy se proměnila v hrací pole plné skrytých úkolů, které prověřily naše znalosti ze španělštiny a němčiny.
Samotné hledání bylo pro děti obrovským lákadlem – úkoly byly schované po chodbách i v zákoutích, kam se běžně příliš nechodí a každý nalezený úkol znamenal jiný typ opakování: někdy šlo o krátký kvíz, jindy doplňovačku nebo spojovačku slovíček, občas musely děti vymyslet vlastní větu nebo poznat slovíčko z poslechu. Všechno vycházelo z učiva posledních hodin – jen tentokrát zabalené do hry a pohybu. Děti se do aktivit pustily s velkým nadšením – běhaly, hledaly, soutěžily, ale zároveň si i pomáhaly, pokud někdo nemohl daný úkol vyřešit či najít. V týmech se přirozeně projevovalo, kde má každý své silné stránky – někdo rychle našel úkol, jiný brilantně doplňoval slovíčka, další dokázal pomoci v gramatice. A pokud si skupina nevěděla s něčím rady, mohla využít sešit – což krásně ukázalo, jak důležité je, mít sešity přehledně vedené.
Atmosféra byla úplně jiná než v klasické hodině – víc pohybu, smíchu i radosti z každého splněného úkolu. Ti nejúspěšnější si nakonec odnesli jedničku, sladkou odměnu, ale hlavně dobrý pocit z toho, že dokázali využít to, co se během prvního měsíce učení se druhého cizího jazyka naučili.
