S ohledem na to, že v České republice právě proběhly volby do Poslanecké sněmovny, rozhodli jsme se v 7.E, že si celý volební proces vyzkoušíme na vlastní kůži i ve třídě. Cílem bylo pochopit, jak volby fungují, jaká mají pravidla a co všechno obnáší být voličem, kandidátem nebo členem volební komise.
Žáci si nejprve vymysleli vlastní volební strany. Každá skupina si zvolila lídra, společně sestavila volební program a snažila se oslovit své „voliče“ – spolužáky. V programech se objevovala nejrůznější témata – od zlepšení školní jídelny, přes snížení počtu vyučovacích hodin, slevy na vybrané produkty až po úplné zrušení školy. Důraz byl kladen i na to, jak zaujmout voliče a obhájit své názory před ostatními. Po představení programů se vytvořila volební komise, která měla na starosti přípravu a dohled nad průběhem voleb. Děti se seznamovaly s tím, proč je důležité, aby v komisi byli zástupci více stran, nebo z jakého důvodu se chodí za plentu, než volič odevzdá svůj hlas. Následně vznikl seznam voličů a každý žák si dokonce vyrobil vlastní občanský průkaz, aby mohl k volbám oficiálně přistoupit a nechat se legitimovat.
V den třídních voleb byla volební místnost připravena stejně jako při skutečných volbách – nechyběla ani zapečetěná volební urna. Každý volič se musel prokázat průkazem totožnosti, komise ověřila jeho oprávnění k volbě a teprve poté mohl hlasovat. Žáci se tak učili nejen o zásadách voleb – že jsou tajné, přímé, svobodné, všeobecné a rovné – ale také o tom, že existují situace, kdy může být volební právo omezeno.
Po uzavření volební místnosti komise otevřela urnu a sečetla hlasy. Všichni si tak mohli vyzkoušet, jak se správně sčítají výsledky a co znamená, když je hlas platný nebo neplatný. Následovalo vyhlášení výsledků a živá debata o tom, co všechno ovlivňuje voličovo rozhodování – zda více působí osobnost kandidáta, program, nebo sliby.
Simulace voleb v 7.E tak nebyla jen zábavnou aktivitou, ale i praktickou lekcí občanské zodpovědnosti. Žáci si vyzkoušeli role politiků, voličů i členů volební komise a pochopili, že svobodné volby nejsou samozřejmostí – vyžadují důvěru, respekt a férové chování všech zúčastněných. Díky této zkušenosti teď mnohem lépe rozumí tomu, jak demokracie funguje v praxi.
